Jak začít budovat komunitní ekovesnici aneb co všechno potřebujeme před koupí pozemku?

Vizi komunitní ekovesnice, kde budeme žít v souladu s přírodou, lidmi a dalšími bytostmi začíná mít stále více lidí. Od myšlenek a diskuse mezi sebou se začínají postupně scházet a vytvářet menší či větší skupinky a touha po realizaci této vize je žene dopředu. Otázka zní: Jak tuto vizi realizovat? A kde začít? Realizaci potřebujeme přece vidět, takže hurá a jdeme hledat pozemek. Super! To je to ideální místo a zrovna teď se to tady prodává! Rychle si zjistíme kdo kolik má našetřeno a jdeme už něco koupit, ať se nám to pěkně realizuje. Máme nadšení a plno energie realizovat úžasnou myšlenku, tak jdeme do toho, nic nám přece nebrání v cestě! Nebo ano? Jak to vlastně realizovali jiní? Postupovali také takhle nebo měli jiný plán realizace? Pojďme se inspirovat úspěšně založenými ekovesnicemi.

Ale vhodný pozemek je opravdu již k prodeji. Co udělat?

Může se opravdu stát, že se objeví zajímavý pozemek, který je pro realizaci vize komunitní ekovesnice z pohledu skupinky ideální. Obecně nákup pro formující se komunitu v této fáze není dobrým postupem, protože s sebou obnáší velké riziko v podobě tzv. strukturálního konfliktu. Pokud se i přesto skupina rozhodne daný pozemek koupit měla by se řídit alespoň následujícími doporučeními:

1. Základem je dostatečná finanční částka pro pokrytí nákupu, daně z nemovitosti a případných splátek hypotéky alespoň na jeden rok dopředu. Požadovaný obnos může dát dohromady jedna osoba nebo malá skupinka nebo může být částka kombinovaná s hypotečním úvěrem.

2. Založena vhodná společnost pro vlastnictví komunitního pozemku. Podílníci nebo členové právnické osoby jsou lidé ve skupince budoucí komunity. V českých podmínkách může být vhodnou právnickou osobou pro komunitní pozemek družstvo, nadace, nadační fond nebo zapsaný ústav. Pokud není založena společnost při koupi, měla by být založena, co nejdříve, abychom předešli případným rizikům.

3. Odsouhlasený dokument společnosti nebo komunity, který jasně stanovuje vazbu mezi finančním vkladem nových členů komunity ve prospěch vlastnictví podílu na komunitním pozemku a jejich rozhodovacími právy v komunitě.

4. Jednotlivci, kteří se finančně podíleli na koupi komunitního pozemku by měli mít odsouhlasenou vizi a další dokumenty. Další přistupující zájemci o život v komunitě by se měli s těmito dokumenty seznámit a vyjádřit svůj souhlas s nimi. Klíčové je, aby noví členové ještě před finančním vkladem byli plně seznámeni s vizí a dalšími dokumenty komunity, svým podpisem vyjádřili svůj souhlas a všichni věděli na čem se dohodli.

Tento výše uvedený postup je velmi zjednodušenou verzí, která pokrývá pouze ty základní rizika a měl by být použit pouze v ojedinělých případech.

Ve skupině je jeden nebo několik, co již vlastní pozemek

Velká gratulace. Ale i tady pozor na různá úskalí. Mnoho zakladatelů komunitních ekovesnic jsou lidé, kteří chtějí přeměnit své rodinné pozemky na záměrnou komunitní ekovesnici, nebo skupina kamarádů, kteří si koupili pozemek společně a začínají zjišťovat jak dál.

I když se může zdát, že zde neexistují možné problémy s financováním a nákupem pozemku, v této přeměně je největší výzva právě pro majitele pozemku. Pokud jsou pouze někteří lidé vlastníci pozemku a ostatní nájemníci nebo je pozemek ve společnosti, kde majitelem je pouze část lidí a ostatní jsou "zaměstnanci" neexistuje zde rovnováha v moci a síle. Majitelé nemovitostí mají velkou převahu nad ostatními, kteří mohou být kdykoliv vyhoštěni nebo vyloučeni z pozemku. Vlastníci mají také další výhody, které ostatní nemají, mezi nimi například kompletní znalost finanční stránky dané nemovitosti nebo společnosti a právo omezit či odmítnout přístup ostatním do budov na pozemku nebo pozemku samotného.

Často se také stává, že majitelé mají neodolatelnou touhu zakusit a zažít život v komunitě a současně mají velmi silnou touhu udržet si úplnou kontrolu nad jednotlivými činnostmi na pozemku, které mohou ovlivnit hodnotu nemovitosti, protože nakonec stejně by nesli toto finanční riziko sami. Tyto dvě touhy jsou neslučitelné. Nelze mít současně opravdovou komunitu a celkovou kontrolu nad nemovitostí.

Tyto situace většinou vedou do vztahu, který by se dal charakterizovat jako "pán a sluhové". Lidé přicházejí v domnění, že jde o komunitu, ale ve skutečnosti nemají žádné finanční ani právní rizika a stejně tak nemají ani žádnou rozhodovací moc, i když majitel nebo vlastník společnosti zavede jeden z typů konsensuálního rozhodovací procesu. A ten může kdykoliv svou skutečnou mocí a rozhodnutím změnit ve svůj prospěch. Z druhé strany nájemci nebo "zaměstnanci" mohou postupně vědomě či nevědomě nesnášet majitele, protože jen on má veškerou rozhodovací moc.

Takovýto typ komunity také přitahuje lidi, kteří hledají různé typy rodičovského nebo autoritativního vztahu. Mohou to být i velmi zkušení a zruční hledači komunit, stejně tak i lidé s velmi omezenými dovednostmi a finančními prostředky, kteří hledají štědrého "rodiče", aby se o ně postaral. V těchto případech končí majitelé ve vztahu, kdy mají roli rodiče, ať už chtěně nebo nechtěně, a kolem sebe komunitu "dětí", o které se musí postarat.

V žádném z výše uvedených vztahů se nejedná o skutečnou komunitu, i když se budou všichni zúčastnění snažit sebevíc.

Jak to tedy udělat, abychom byli skutečná komunita?

Jednou z doporučovaných cest je vytvoření dohod - smluv, které nastavují postup pro nové členy komunity k získání spoluvlastnického podílu na pozemku a současně nastavují jednoznačnou vazbu mezi jejich finančním vkladem a jejich rozhodovací pravomocí. Samozřejmostí je již vytvořená společnost, která vlastní pozemky a další nemovitosti, a v ideálním případě tyto dohody jsou součástí této společnosti a jejich interních dohod.

Skupina v této transformační fázi by měla také nastavit pravidla, jakým způsobem budou přecházet finanční a právní závazky ze současného majitele na danou společnost a její členy. Může se jednat o placení daní, hypoteční splátky, pojištění nebo společný fond oprav a údržby.

Jak postupovat, když někteří členové nemají dostatek financi?

Existují na to různé postupy. Jedním z nich je například zaplacení části finančního vkladu na začátku a nastavení měsíčních splátek přímo majiteli nemovitosti. V tomto případě majitel nemovitosti zde vystupuje jako "banka", která "půjčuje" členovi finanční prostředky pro zakoupení plného podílu. V tomto případě je nutné pamatovat na zajištění nemovitosti např. vinkulací a postupný přechod práv a povinností v čase, kdy jsou jednotlivé splátky placeny.

Co když jsou jednotlivé podíly příliš vysoké pro většinu?

Může se stát, že nemovitost má obrovskou tržní hodnotu a plánovaná velikost komunity nastavuje jednotlivé podíly příliš vysoko a tím zabraňuje vstupu dalších členů. Jednou z možnosti je rozdělení nemovitosti na část, která může být vyčleněna do společnosti, ve které již jednotlivé podíly budou přiměřené pro většinu příchozích členů. Tato část může být také rozdělena na jednotlivé parcely a přímo prodávána zájemcům. V tomto případě by měla vznikající komunita mít zajištěno předkupní právo na nákup parcely, pokud dojde k odchodu člena, aby zajistila celistvost svého záměru na jednotlivých pozemcích. Ostatní část nemovitosti s vysokou hodnotou může být například vložena do nadace nebo nadačního fondu, se kterým budou mít jednotliví členové komunity podepsanou smlouvu s právy a povinnostmi vztahující se k používání této části nemovitosti.

Vlastník nemovitosti tak může přes nadaci nebo nadační fond vykonávat svá vlastnická práva a současně být členem komunitní ekovesnice. V tomto případě může vlastník, který vkládá nemovitosti do nadace nebo nadačního fondu blíže určit využívání dané nemovitosti jako například pro zachování divočiny včetně lesů a vodních zdrojů, provozování komunitního zemědělství šetrného k přírodě nebo například využívání společných prostor pro setkávání a vzdělávací kurzy.

Vlastníci nemovitostí, kteří chtějí vybudovat na svém pozemku skutečnou komunitu, by měli zvážit výše uvedené oblasti. Při svém záměru by měli být ochotní vzdát se úplné kontroly na nemovitostí a nacházet cesty pro lidi, jak se mohou stát plně zapojenými a zodpovědnými spolupodílníky komunitní ekovesnice. Pokud se vlastníci nemovitostí nechtějí vzdát úplné kontroly, stále se mohou připojit k jiné komunitní ekovesnici a zakusit skutečnou komunitu nebo mít velmi dobrou fungující hierarchickou rodinnou společnost s přáteli. V tomto případě se ovšem nejedná o komunitu a ani takto by neměla být propagována.

Co když nemáme pozemek. Kde začít?

1. Inspirujme se od úspěšných komunitních ekovesnic

Pokud se podíváme do zahraničí máme inspirace plno. Velmi zajímavou zkušeností je osobní návštěva v některé z ekovesnici, rozhovory se zakladateli a zkušenými komunitními ekovesničany nebo studium jednotlivých webových stránek známých i méně známých ekovesnic, kde je popsána jejich historie, vize, mise a cíle či postup přijímání nových členů.

Dalším zajímavým zdrojem jsou webové stránky Světové sítě ekovesnic, kde jednotlivé ekovesnice a iniciativy sdílejí úspěšné projekty a své záměry.

Dalším velmi zajímavým zdrojem je kniha "Creating a Life Together - Practical Tools to Grow Ecovillages and Intentional Communities" od Diana Leafe Christian, která podrobně popisuje postup založení 6 úspěšných ekovesnic v USA a na základě svých 20 letých zkušeností z různými komunitami a ekovesnicemi se pokusila shrnout základní oblasti, které jsou důležité pro založení komunitní ekovesnice.

2. Nastavení setkávání komunity

V tomto ohledu je dobré mít své očekávání vůči účasti na setkání otevřené. Je velmi náročné a únavné mít intenzivní týdenní setkání, hlavně pro rodiče s dětmi. Těm některé komunity vycházejí vstříc a v průběhu setkání mají k dispozici hlídání nebo aktivity pro děti. Pro zjednodušení průběhu je také vhodné rozeslat agendu setkání předem nebo provést emailem či telefonem sběr názorů, nápadů a stanovisek pro konkrétní téma.

Některé úspěšné komunitní ekovesnice již v této fázi setkávání zavedli "interní banku hodin" strávených na setkáních, přípravách a rozvojových úkolech. Myšlenkou tohoto zavedení je právě zapojení každého člena komunity do tvorby, kde každý člen by měl přispět určitým počtem svého času k realizaci společného záměru v průběhu několika let.

Tímto způsobem lidé, kteří na začátku projektu nemají moc času nebo takticky vyčkávají mají možnost přispět ke společné realizaci později.

3. Výběr metody pro rozhodování a průběh setkání

Pokud si skupina vybere jako způsob rozhodování konsensus, měla by se pořádně v této metodě vyškolit, jinak skončí v různorodých odchylkách přibližujících se spíše většinovému hlasování. Dalším rozšířeným způsobem rozhodování je sociokratický participativní přístup, který také stanovuje postupy pro tvorbu návrhů, jejich úpravy i způsob hlasování. Obvykle si začínající komunity vyberou jeden ze způsobů rozhodování a postupně, jakmile si metodu osvojí, mohou provádět drobné úpravy pro svou komunitu.

Většina začínajících komunit se postupně naučila dávat novým členům a žadatelům na svých setkáních prostor pro vyjádření návrhů a stanovisek, ale rozhodovací pravomoci jsou uchovány u plnoprávných kmenových členů komunity.

Jak vést setkání?

4. Dohodněme se na základních principech komunitní ekovesnice

5. Vytvořme rámcový finanční model ekovesnice

Ukotvíme svou vizi a její realizaci do čísel, abyste si rámcově přiblížili částku, kterou bude zapotřebí získat. Pro začátek je důležité vycházet z dohodnutých základních principů, hlavně z typu lokality, preferencí a současného trhu nemovitostí, typu pozemku, který budete hledat, a odhadu možného úvěru či hypotéky a splátky.

Mezi další náklady, které budou vstupovat do finančního modelu jsou náklady na propagaci a získávání nových členů (pokud jsou nutné), náklady pro založení spolků a komunitních společností, náklady na hledání vhodného pozemku a analýzu vhodných ke koupi nebo i náklady na rozvoj pozemku či renovaci stávajících budov.

Prostým vydělením celkové částky odhadovaným počtem členů můžeme získat rámcovou představu o nákladech komunitního projektu připadajícího na jednoho člena komunity. Pokud některé informace nejsou k dispozici, je lepší provést hrubý odhad než nechat pole prázdné.

Následné náklady můžeme porovnat s finanční sílou skupiny (o tom si povíme zase někdy jindy) a provést případné úpravy například v oblasti lokality nebo počtu budoucích členů.

6. Vypracujme rámcový harmonogram

Najděme odpovědi, za jak dlouho můžeme očekávat dokončení příprav, nastěhování na pozemek a vybudování nezbytné infrastruktury. Vytvořením rámcového harmonogramu můžeme řídit očekávání ve skupině a sladit si jednotlivé kroky ještě před koupí pozemku.

S největší pravděpodobností bude tento rámcový harmonogram postupně upravován a revidován v průběhu jeho realizace.

Harmonogram stejně jako rozpočet, finanční model nebo grafické zobrazení hlavních milníků jsou plánovací nástroje, které slouží primárně k ujasnění si, co je zapotřebí udělat a v jakých návaznostech na jiné činnosti a dávají nám přehled jednotlivých aktivit a úkolů, které jsou zapotřebí k realizaci hlavních milníků ve vybudování komunitní ekovesnice. Klíčový je proces plánování a řízení očekávání a nikoliv konkrétní plán.

7. Vytvořme si seznam dohod a rozhodnutí

Seznam dohod a rozhodnutí je velmi hodnotnou referencí, pokud se budeme chtít vrátit zpět k oblasti, kterou jsme již diskutovali. Aktuální seznam je možné vyvěsit na zeď před setkáním nebo rozdat kopie jednotlivým účastníkům. Je vhodné seznámit nové členy s tímto seznamem, aby lépe zapadli do skupiny a věděli v jaké fázi se skupina nachází.

Pokud skupina nemá vytvořen seznam dohod a rozhodnutí, někteří členové mohou mít tendenci vracet se stále k oblastem jejich zájmu, což vede k plýtvání času a energie celé skupiny.

Skupina by se měla držet svých rozhodnutí a mít vypracovaný postup pro revizi a aktualizaci (za jakých podmínek je možné změnit rozhodnutí) a neměla by podléhat tendencím nově příchozích členů, kteří mohou chtít některé rozhodnutí změnit, protože by chtěli něco jiného.

8. Stanovme si kritéria pro příjem členů

Stanovme si podmínky pro získání plnohodnotného členství s hlasovacími právy. Ze začátku mohou být nastaveny velmi jednoduché jako počet absolvovaných setkání se skupinou nebo absolvované úvodní školení, postupně jak skupina bude postupovat s přípravami, mohou podmínky zvyšovat nároky na nové členy. Hodně začínajících komunitních ekovesnic mají zavedené nevratné členské příspěvky měsíční nebo jednorázové, které zvyšují pravděpodobnost nově příchozího člena k většímu zapojení a také oddělují opravdové zájemce od náhodně hledajících.

9. Dohodněme se na vizi, misi a cíli

10. Zaveďme finanční evidenci

Na začátku budou náklady v malých částkách jako občerstvení, tisk vizitek a letáků. Postupně při stmelování skupiny a větším zapojení budou náklady narůstat například o náklady na společné školení, návštěvu jiných úspěšných komunitních ekovesnic nebo návštěvy konferencí a mezinárodních setkání.

V pozdějších fázích se začnou objevovat významné náklady jako například členské vstupní vklady pro nákup pozemku, zisky z benefičních akcí a fundraisingu atd. Je dobré také stanovit, které příspěvky a vklady budou vratné a nevratné.

11. Začněme psát komunitní dohody a pravidla

V určité fázi bude zapotřebí začít domlouvat komunitní dohody a pravidla společně s definováním finančních očekávání, komunikačních kanálů a strategií, etického kodexu a ostatních oblastí. Některé z nich bude zapotřebí připravit ještě před koupí pozemku, jiné mohou být dohodnuty až po zakoupení pozemku v přípravných fázích.

Mezi základní dohody by neměli chybět dohody o organizační struktuře komunitní ekovesnice, stravování, řešení konfliktů, financích, návštěvách, ale i dohodách o bydlení, využívání pozemku nebo lesním hospodářství.

12. Zaveďme systém vzájemné výpomoci

Ještě před tím, než začneme s návrhem dokumentů, rozpočtů a hledáním pozemku je dobré nastavit systém, který pomůže skupině s dodržením termínů. Na jednotlivých setkáních jsou hodně často definované úkoly a aktivity, které je nutné splnit do určitých termínů. Samotné nesplnění úkolu jednoho člena v daném termínu může mít za následek zpoždění navazujících aktivit s negativním dopadem na celou skupinu a projekt. Důvody nesplnění mohou vycházet z neočekávaných pracovních povinností a rodinných závazků nebo také z podhodnocení časové náročnosti daného úkolu. Často se také stává, že lidé slíbí něco udělat, ale ve skutečnosti to neudělají a jejich konání má následně dopad na celou skupinu.

Nastavení relativně bezbolestného systému, který udrží motivaci členů a dodržení stanovených termínů, je důležitou součástí fungující komunity. V rámci systému se mohou objevit různé prvky projektového řízení jako revize úkolů nebo zastupitelnost v rámci přiděleného úkolu nebo i jiné prvky jako například systém "parťáků".

13. Stanovme si pravidla pro práci ve skupině

Pro správné fungování ve skupině je vhodné mít definovaná pravidla, která vychází ze společné vize a jednotlivých členů skupiny. Jako oblasti k zamyšlení pro stanovení pravidel můžeme uvést způsob rozhodování, čestná a upřímná komunikace, podpora jednotlivých členů při plnění úkolů, poskytování zpětné vazby a prosby o změnu chování bez pocitu kritizování nebo postoj a řešení konfliktů.

Hodně začínajících komunit nepovažuje tuto oblast za důležitou a začnou ji řešit až v době, kdy se setkají s prvním konfliktem či problémem, přitom nastavení a proškolení členů ve skupině hned v počáteční fázi je velmi důležitým předpokladem pro úspěšné vytvoření zdravé a opravdové komunity. Některé skupiny dokonce mají každý měsíc speciální setkání, kde jednotliví členové mohou otevřeně vyjádřit své zklamání a obavy a skupina následně společně hledá řešení.

Určitá míra konfliktu mezi lidmi je přirozeným a očekávaným vyústěním přirozenosti a rozmanitosti jednotlivých charakterových vlastností členů. Důležité pro řešení konfliktů je zavedení plánu pro řešení konfliktů a jeho procvičování ještě před tím, než skutečné konflikty nastanou.

14. Stanovme si cíle, sledujme je a oslavujme jejich dokončení

Stejně tak jako jednotlivci i skupina se cítí povzbuzena a motivována, když vidí pokrok, který udělala. Jednou z možností je napsat jednotlivé cíle do harmonogramu, zobrazit je ve společné místnosti na stěnu před začátkem setkání a stanovit si datum, kdy bude daný cíl hotov. Jakmile je cíl hotov můžeme jeho splnění zvýraznit nebo zakroužkovat. Jakmile je hotov milník nebo hlavní cíl je důležité toto dosažení patřičně oslavit. Tvorba komunity je obrovský kus práce, a pokud se pro tuto tvorbu rozhodnete, je dobré mít stanoven měřitelný cíl s vhodnou oslavou.

15. Vytvořme dokumenty a prezentujme se

V určitém okamžiku budeme chtít skupinu začít rozšiřovat. Můžeme oslovit své přátele nebo přátele jejich přátel, napsat článek do místních novin nebo specializovaných časopisů. Důležité je, aby si skupina uvědomila, jaké lidi a jejich hodnoty chtějí přijmout. Pokud se rozhodujeme rozšířit komunitu zaměřenou na udržitelný životní styl propagace by měla být i v tomto duchu v různých časopisech na bio-výživu, zdravý životní styl, ekologicky zaměřené organizace, farmářské trhy nebo restaurace se zdravou výživou.

Jakmile bude formující se komunita připravena, může vytvořit webové stránky, letáčky, brožurky a další propagační materiály, kde budou shrnuty hlavní principy a cíle záměru stejně tak i představení skupiny. Vhodné je i zveřejnění vize a strategických dokumentů, uzavřených dohod a postupu jak se stát členem pro případné zájemce.

Jakmile bude stanoven vstupní poplatek pro jednotlivé členy, je vhodné i tuto informaci zmínit pro případné zájemce na webových stránkách. Skupinové fotky z jednotlivých akcí, kde komunita vypadá přátelsky a zapáleně pro svůj záměr stejně tak i "Často kladené otázky" mohou pomoci získat důvěru zájemců. Jakmile budeme mít koupený pozemek, několik fotografií s možným plánem a návrhem dále mohou vtáhnout zájemce do společného spolutvoření.

Postupně se budou objevovat různé dotazy telefonicky, emailem nebo přes webový formulář na stránkách. V takovém případě je vhodné mít vyčleněného člena, který bude mít na starosti odpovědi. Na jednotlivé dotazy může také navazovat děkovný dopis nebo krátký dotazník k vyplnění. Klíčové zaměření by mělo být na vzbuzení zájmu u lidí s podobnými hodnotami a vizemi než jednoduše přijímání velkého množství lidí.

16. Pozvěme zájemce a integrujme nové členy do skupiny

Po úvodním seznámení může následovat vysvětlení kdy a za jakých podmínek se noví členové mohou účastnit setkání a kdy získají plné hlasovací a rozhodovací právo. Některé začínající komunity přidělují novým členům tzv. mentora, který je k dispozici na telefonu pro případné dotazy ohledně postupu a začleňování do komunity.

17. Tvorba komunitního ducha

Vývoj členů v zakládající komunitní ekovesnici

Ve většině skupin relativně malý počet členů scházejících se na začátku se nakonec přestěhuje do komunitní ekovesnice, ale i existují případy, kdy celá úzká skupinka přátel projde celým zakládáním komunitní ekovesnice až nakonec. Jedno je jisté: "Skupina lidí, která se začíná scházet na začátku, nebude stejná skupina, která se přestěhuje do komunitní ekovesnice". V některých případech i zakladatelé mohou opustit formující se komunitu ještě před zakoupením pozemku.

Lidé obvykle odcházejí a také přicházejí, když jsou dokončeny určité milníky ve formování komunitní ekovesnice. Jedná se především následující milníky:

1. Definovaná vize a strategické dokumenty, kdy někteří členové si uvědomí, že toto opravdu není pro ně a odejdou. Na druhou stranu definovaná komunitní vize a formující se komunitní skupinka členů může přilákat další zájemce o členství, protože zrovna taková vize s nimi souzní.

2. Definovaná kritéria pozemku, kdy mohou někteří členové zjistit, že toto není pozemek, který by chtěli a zároveň definovaný pozemek může přilákat nové členy, kteří právě takový pozemek chtějí.

3. Definovaná finanční kritéria vstupu do komunity, kdy někteří členové zjistí, že to není zadarmo a nebudou si to moci dovolit. Ale další opět přijdou, protože zjistí, že odsouhlasená finanční kritéria jsou pro ně akceptovatelná a mohou je splnit.

4. Koupě vhodného pozemku. Toto je největší milník v první části budování komunitní ekovesnice. Někteří lidé odejdou, protože koupený pozemek není podle jejich představ nebo zkrátka zjistí, že na významnou změnu ve svém dosavadním životním stylu nejsou připraveni a odejdou.

Na druhou stranu nákup pozemku přiláká obvykle větší počet zájemců, kteří potřebují mít hmatatelný a viditelný důkaz budování komunitní ekovesnice. A koupený pozemek je ideální příležitost, jak to zjistit a otestovat. Po nákupu pozemku obvykle daleko více lidí se bude chtít stát členy komunitní ekovesnice zkrátka jen proto, že mají rádi začínající komunitní skupinku, souzní s definovanou vizí, mohou si to dovolit a obdivují koupený pozemek. Toto je okamžik, kdy osadníci pozorující vývoj zpovzdálí, aktivují svou energii a začnou se houfněji připojovat k formující se komunitní ekovesnici.

Otázky k zamyšlení a uvědomění si souvislostí:
- Které dovednosti a znalosti nám ve skupině chybí?
- Na čem budeme muset ještě zapracovat?
- Co je pro nás v této fázi priorita?
- Jsme schopni již jít a koupit pozemek?
- Víme, co vlastně chceme realizovat?
- Jsem schopen a ochoten jako majitel pozemku jít touto cestou?
- Je komunitní život a touha po něm opravdu to, co chci?
- Jsem spíše průkopník nebo osadník?
- Čím mohu přispět k vybudování komunitní ekovesnice v počáteční fázi?

Líbil se ti článek?
- Můžeš ho finančně podpořit
- Sdílet se svými přáteli
- Napiš nám to do komentářů

Těšíme se:-)